Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 21 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Tvorba biogenních aminů v dvouplísňovém sýru
Šuláková, Miroslava ; Standara, Stanislav (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Na výrobu dvouplísňových sýrů se využívají bakterie mléčného kvašení a to jak ve formě nestartující mléčné kultury, tak i ve formě startovací nebo doplňkové kultury. Převažujícími mikroorganismy zastoupených v těchto kulturách jsou bakterie rodu Lactobacillus spp. a Enterococcus spp. Nejenom, že nás tyto bakterie zajímají z hlediska jejich schopnosti koagulace, proteolytické schopnosti, probiotické funkce, rezistence na antibiotika, ale zajímají nás zvláště z hlediska jejich dekarboxylační schopnosti. Tyto bakterie obsahují dekrboxylační enzymy, které můžou dekarboxylovat uvolněné aminokyseliny vznikající při proteolýze v průběhu procesu výroby a zrání sýru. Výsledkem dekarboxylační aktivity je vznik biogenních aminů. Biogenní aminy se vyskytují prakticky ve všech potravinách jako běžné produkty metabolismu. Jejich větší množství se vyskytuje ve fermentovaných výrobcích (sýry), kde vznikají právě mikrobiální činností. Mezi typické zástupce biogenních aminů, které se vyskytují u dvouplísňových sýrů (Sedlčanský Vltavín, Bresse bleu) a modrých sýrů (Bleu des Causses, Bleu d'Auvergne) se řadí zejména kadaverin, putrescin, tyramin, 2 fenylethylamin a v mnohem menším množství také histamin, spermidin a spermin. Na stanovení BA se využívá vysokotlaká kapalinová chromatografie s reverzní fází (PR HPLC) s využitím jednoduché přímé derivatizace pomocí dansylchloridu a detekcí pomocí UV VIS detektoru.
Detekce biogenních aminů u konzervovaných výrobků z ryb
Zátopková, Tereza
Cílem mé práce bylo vypracovat literární rešerši na téma biogenních aminů a v laboratorní části detekovat obsah biogenních aminů v konzervovaných výrobcích z ryb. Pro stanovení byly vybrány vzorky 4 druhů ryb: makrela obecná (Scomber scombrus), tuňák obecný (Thunnus thynnus), sardinka obecná (Sardina pilchardus) a treska obecná (Gadus morhua). Pro stanovení sardinek byly použity dva vzorky, které se lišily nálevem, ve kterém byly konzervovány. Detekce biogenních aminů byla provedena pomocí iontově-výměnné kapalinové chromatografie s VIS detekcí. Stanoveny byly obsahy těchto konkrétních bio-genních aminů: histamin, tyramin, putrescin, kadaverin, spermin a spermidin. Nejvyšší kon-centrace biogenních byla stanovena ve vzorku tresčích jater, v tomto vzorku byl celkově nejvyšší obsah histaminu, putrescinu, kadaverinu a sperminu.
Vliv receptury a délky zrání na obsah biogenních aminů ve zrajících sýrech
Trusinová, Adéla
Diplomová práce je zaměřena na obsah biogenních aminů (kadaverin, histamin, 2-fenylethylamin, tyramin a tryptamin) v závislosti na době zrání ve 3 variantách zrajících sýrů (kontrolní vzorek, vzorek s lakázou v těstě sýru, vzorek s lakázou na povrchu sýru). Dále se práce zaměřuje na vliv přidání lakázy do těsta a na povrch sýrů. Část teoretická je zaměřena na význam a výskyt biogenních aminů v potravinách včetně možných toxických účinků na organismus. Praktická část sledovala vliv doby zrání na obsah biogenních aminů ve 3 variantách téhož typu sýra v procesu zrání. Biogenní aminy byly stanoveny po derivatizaci s dansylchloridem metodou HPLC. Kvantitativně nejzastoupenějším biogenním aminem byl kadaverin, jenž dosahoval nejvyšší hodnoty koncentrace po 14 dnech zrání u sýru s lakázou na povrchu. Hodnota koncentrace byla 336 μg/100 g. Suma lakázy na povrchu vykazovala opačný trend (p ˂0,05) obsahu koncentrace v závislosti na době zrání oproti sýrům s lakázou v těstě. Koncentrace sumy biogenních aminů ve všech vzorcích sýrů s lakázou v těstě nejprve klesala, poté stoupala dle rovnice y = 556,03 -165,51x + 22,593x2 (R² = 0,4904; p = 0,14). Koncentrace sumy biogenních aminů u sýrů s lakázou na povrchu v závislosti na době zrání zprvu rostla a poté klesala podle rovnice y = 150,42 + 631,63x - 97,921x2 (R² = 0,1999; p = 0,57). Většina hodnot naměřených v této práci neodpovídá běžnému obsahu jednotlivých biogenních aminů v literatuře, což může být způsobeno nevhodným výběrem typu sýru pro stanovování biogenních aminů, dále nesprávným technologickým postupem při výrobě nebo faktem, že filtrace supernatantů byla velmi obtížná a zdlouhavá a s velkými ztrátami. Vliv lakáz na tvorbu biogenních aminů se nepodařilo jednoznačně prokázat z důvodu velké variability dat a málo referenčních hodnot, se kterými se dají naměřené hodnoty porovnat. Lakázy v potravinách jsou relativně nová problematika, která není dostatečně podložena odbornými zdroji a vyžaduje další zkoumání.
Stanovení biogenních aminů ve víně
Novotná, Michaela
Tato bakalářská práce se zaměřuje na stanovení množství jednotlivých biogenních aminů v osmi vzorcích vín pocházejících ze čtyř evropských zemí – České republiky, Španělska, Rakouska a Maďarska. Z každé země byla vybrána jedna odrůda bílého a jedna červeného vína. Všechna vína byla suchá – obsahovala méně jak 9 g zbytkového cukru na litr. Jednalo se o odrůdy: Veltlínské zelené (jeden vzorek z Rakouska a druhý vzorek z Maďarska), Chardonnay (jeden vzorek z České republiky a druhý vzorek ze Španělska), Zweigeltrebe (z Rakouska), Cabernet Moravia (z České republiky), Modrý Portugal (z Maďarska) a Tempranillo barrique (ze Španělska). Množství biogenních aminů bylo stanoveno pomocí iontově-výměnné kapalinové chromatografie s UV/VIS detekcí. Nejvyšší množství biogenních aminů bylo detekováno ve vzorku Zweigeltrebe, nejnižší u Chardonnay pocházejícího z České republiky. Téměř ve všech vzorcích byl v nejvyšší míře zastoupen putrescin. Naopak histamin byl uvětšiny vzorků pod limitem detekce.
Obranné reakce hmyzu vůči intoxikaci: modelový druh včela medonosná
PROKŮPKOVÁ, Nela
Tato bakalářská práce si kladla za cíl charakterizovat účinek imidaclopridu (neonikotinoidní insekticid) na hladiny živin (glycidy, proteiny, lipidy) v hemolymfě, na aktivitu trávicích enzymů (amylázy, proteázy, lipázy) ve střevě a na hladiny adipokinetického hormonu a biogenních aminů v centrálním nervovém soustavě včely medonosné Apis mellifera. Insekticid byl aplikován topikálně na tělo včely v dávce 0,04 ug na včelu. Výše uvedené charakteristiky byly měřeny 24 hodin po aplikaci insekticidu. Výsledky ukázaly, že vliv imidaclopridu na hladinu živin v hemolymfě byl variabilní - hladina glycidů a proteinů se snížila, zatímco hladina lipidů vzrostla. Po aplikaci imidaclopridu se zvýšila aktivita trávicích enzymů ve střevě (proteázy, lipázy). Na druhou stranu došlo ke snížení hladiny adipokinetického hormonu a biogenních aminů v centrálním nervové soustavě.
Současné poznatky o histaminové intoleranci a významu eliminační diety
Krlínová, Michaela ; Tomešová, Jitka (vedoucí práce) ; Suchánek, Pavel (oponent)
Se vzrůstajícím zájmem o vlastní zdraví, a také v návaznosti na rozvoj výzkumu se před zhruba - histaminová intolerance. Její příznaky na sobě pociťují i zcela zdraví lidé a histaminy je možné najít ve zcela běžných potravinách. Proto jsou názory na její význam a přínos přesně stanovené eliminační diety mezi odbornou veřejností Zadaná bakalářská práce formou rešerše recentní literatury hodnotí dosavadní poznatky o závažnosti této nové nosologické jednotky, jejím výskytu a dopadu na zdraví člověka, stejně jako výskyt histaminů v potravinách. Práce diskutuje jak již známé závěry, tak také možnost příslušnou eliminační dietu dodržovat včetně jejího přínosu na zmí nění příznaků a zlepšení zdraví jedince histaminovou intolerancí postiženého.
Vliv kuchyňských úprav na obsah biogenních aminů a polyaminu ve vybraných jedlých houbách.
WOLFOVÁ, Pavla
Cílem této diplomové práce bylo stanovení biogenních aminů (BA) a polyaminů (PA) metodou kapalinové chromatografie HPLC, konkrétně histaminu (HIM), tyraminu (TYM), 2 fenylethylaminu (PEA), tryptaminu (TRM), sperminu (SPM), spermidinu (SPD) a putrescinu (PUT) v klouzku strakoši ( Suillus variegatus, (Sw.) Kuntze) a suchohřibu hnědém ( Boletus badius, Fr.). Práce byla zaměřena na vliv kuchyňských úprav metodou pasterace, mražení a následného skladování upravených hub na obsah biogenních aminů a polyaminů. Pasterované vzorky byly analyzované ihned po úpravě v den 0 a následně po třech, šesti, devíti a dvanácti měsících po uskladnění ve tmě při teplotě 22°C. Nejvyšší koncentrace u pasterovaného klouzka strakoše byla pozorovaná u putrescinu (1080 mg/kg). Jeho obsah v průběhu pokusu společně s obsahy ostatních biogenních aminů klesal, až na obsah tyraminu, u kterého byl zjištěn mírný nárůst. Nejvyšší koncentrace u pasterovaného suchohřibu hnědého byla pozorovaná taktéž u putrescinu (768 mg/kg), jehož obsah společně s obsahy ostatních biogenních aminů klesal. Mražené vzorky byly uskladněny při teplotě - 16°C a vzorky byly odebírány každý třetí, šestý, devátý a dvanáctý měsíc. Změny koncentrace biogenních aminů a polyaminů u mraženého vzorku klouzka strakoše byly totožné se změnami během pasterace. Změny koncentrace biogenních aminů a polyaminů u mraženého suchohřibu hnědého se od pasterovaného vzorku lišily, došlo k postupnému nárůstu obsahu tryptaminu, putrescinu, spermidinu a sperminu, zatímco hodnoty 2-fenylethylaminu a tyraminu mírně klesaly. Výsledky sledování ukazují, že ani laický způsob konzervace volně rostoucích hub nevede k podstatnému zvýšení obsahu biogenních aminů a polyaminů v materiálu z volně rostoucích jedlých hub.
Vliv imunitní odpovědi hostitele na sání a plodnost flebotomů
Hrabcová, Luisa ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo ověřit, zda sání krve se specifickými protilátkami proti slinám flebotoma má vliv na jeho fekunditu a mortalitu. Pro většinu pokusů byl použit Phlebotomus argentipes a jako hostitel křeček syrský (Mesocricetus auratus). Metodou ELISA bylo prokázáno, že při opakované expozici hostitele flebotomům dochází ke vzniku vysokých hladin protilátek. Studium mortality a fekundity samic pět dní po nasátí však prokázalo, že sání na opakovaně pobodaných křečcích nemá vliv na počet nakladených vajec ani přežívání samic. K charakterizaci antigenů P. argentipes rozpoznávaných sérem opakovaně pobodaných křečků byl využit imunobloting a hmotnostní spektrometrie. Imunobloting ukázal, že protilátky v křeččích sérech rozeznávají slinné proteiny o molekulové hmotnosti mezi 25 a 60 kDa. Pomocí hmotnostní spektrometrie byly identifikovány antigeny odpovídající proteinům z rodiny D7, apyráz, antigen 5-related proteinů a yellow-related proteinů. V další části diplomové práce bylo sáním flebotomů králičí krve přes kuřecí membránu zjišťováno, zda vysoké koncentrace histaminu, serotoninu nebo prostaglandinu E2 ovlivňují fekunditu nebo mortalitu samic. Zatímco průměrný počet vajíček nakladených jednou samicí se od kontrol nelišil v žádné skupině, celková mortalita samic byla nižší ve...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 21 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.